Autor

Autor ModryTygr.net

Žiji a pracuji v jižních Čechách, kde také vzniká naprostá většina fotografií. Ještě jako žák základní školy jsem vybaven smrtičkou a síťkou na motýly podnikal výpravy do zdejších lesů a luk, pracně preparoval získané úlovky a psal zvídavé dotazy do časopisu VTM. Svědectvím oněch dob je sbírková krabice, kterou chovám jako oko v hlavě.

Čas plynul, smrtičku nahradil dalekohled a zájem o opeřence. Na zasněžených březích Lužnice mezi Soběslaví a Táborem jsme s kamarádem sčítali vodní ptactvo a v létě se vrhali s dalšími nadšenci do bahnitých vod rybníků při kroužkování labutí. Podzimní krajinou jsme vláčeli těžký žebřík a čistili nejprve budky, poté doma k radosti maminek sami sebe od blech. A co teprve výprava do bechyňské obory v dvacetistupňových mrazech, kde jsme zamýšleli odlévat stopy zvěře...

Nechce se už ani věřit, že bylo možné trávit volný čas bez internetu, mobilního telefonu a barevné televize. Třetí tisíciletí a drtivý nástup digitálního věku však otevřely cestu novým možnostem. V roce 2005 jsem zakoupil kompakt Konika Minolta a poté zrcadlovku Canon 400D. Digitální fotografie spojená s výpravami do přírody mě chytla a díky ní jsem se vrátil zpět tam, odkud jsem kdysi vyšel - k hmyzu. A protože už jsem nechtěl fotit jen tak do šuplíku, vznikly i tyto stránky.

Makrofotografii se dnes věnuje řada lidí a mnozí na vynikající úrovni. Jsem rád, když se zájem soustředí na snímky a technika zůstává v pozadí. Při hodnocení obrazu mě přece také nezajímá, jak autor namíchal barvy. Řečeno slovy Lao-C‘:

„Hrnčíř roztáčí kruh,
aby vyrobil nádobu
ale teprve to nic v ní
přivodí smysl a účel nádoby!“

Proto k technice jen krátce: stativ, předsklopené zrcátko, kabelová spoušť, ruční ostření, pevná ohnisková délka, formát RAW, dle potřeby blesk a zmuchlaný papír jako difuzér a stínítko. V opačné variantě focení z ruky s externím bleskem a synchronizovaným časem. Toť vše. K tomu všemu tuna trpělivosti. Seznam hmyzích neurotiků s poruchou soustředění by byl nekonečný...

Razím heslo, že fotografie nejsou dostihy. Nemá smysl vyfotit všechno, když všechno bude špatně. Kvalita nad kvantitou musí vládnout i zde. Snímky proto přibývají jen pomalu...